Chovatelská stanice Coton Lucky Dog

plemeno Coton de Tuléar

titulní strana kontakt o  plemeni fotogalerie videoklipy návštěvní kniha odkazy
 

Původ a historie

Standard plemene Coton de Tuléar byl ustaven v roce 1969, schválen F.C.I. v roce 1970 a od února 1971 je toto plemeno uznáno Mezinárodní kynologickou federací. Coton de Tuléar je zařazen podle klasifikace Mezinárodní kynologické federace do skupiny IX, jako pes pro potěšení, zábavu, doprovod, sekce 1.2., bez pracovních zkoušek. V současné době platí Standard F.C.I číslo 283/4.2.2000/F pro plemeno Coton de Tuléar.

Ve všech možných encyklopediích se dočtete, že Coton de Tuléar je Bavlníkový pes z Madagaskaru, Antidepresivní pes 21. století, Královský pes, Komediant, Klaun. Nikdo ale nedokáže vysvětlit, jak se na ostrov dostal.

Tradují se dvě legendy: Podle první v roce 1500 ztroskotala u pobřeží Madagaskaru loď. Všichni pasažéři zahynuli, jen párek bílých psíků se zachránil a doplaval do přístavního městečka Toliary (Tuléar). Podle druhé legendy se Cotonek dostal na Madagaskar v 18. století na obchodních lodích jako dar místnímu králi. Francouzská šlechta si ho velice oblíbila a udělila mu dokonce titul "Královský pes". Prostí lidé tyto psíky chovat nesměli. Ani v současné době si na ostrově Cotona nemůže pořídit kdokoliv. Pan Petit, prezident Malgašské kynologické společnosti, vysvětluje původ tak, že první obchodníci z Evropy, zastávající na Madagaskaru význačné ekonomické posty, mohli s sebou přivézt různé typy Bišonků, aby jim tito čtyřnozí přátelé dělali na ostrově společníky. Roku 1653 Etienne de Flacourt, zeměpisec a guvernér Fort Dauphin, Madagaskar, zapsal následující: " Je tu velké množství psíků s protáhlým čenichem a krátkými nohami, podobných liškám. Někteří jsou bílí. Jsou to odrodilci zde zdomácnělých psů, původem z Francie. Mají krátké uši." Jiné verze hovoří o tom, že se z Tenerife dostali v 15. století na lodích obchodníků směřujících na Madagaskar a přilehlé ostrovy Bišonci. Z těchto importů vnikl Coton de Reunion, dnes už vyhynulé plemeno, které bylo kdysi velmi známé a rozšířené a bylo základem pro plemeno dnes nazývané Coton de Tuléar. Nádherní psíčci, napůl Evropané, napůl Malgaši, získali první část svého jména díky svému vzhledu – Coton – chomáček bavlny. Druhá část se vztahuje k městu Tuléar, dnes známým spíš pod názvem Toliara, což je přístavní město, odkud se toto plemeno údajně začalo rozšiřovat nejprve po ostrově, poté však po celém světě.

V Evropě se poprvé objevil v roce 1977, na velké výstavě v Paříži. Druhým domovem Cotonků v Evropě je Belgie, která si vzala záštitu nad tímto plemenem.

Povaha a vlastnosti

Coton je roztomilý, bystrý, šikovný, živý, inteligentní pes. Miluje svého pána a celou lidskou rodinu, s níž žije. Dá se říci, že je na pánovi až závislý. Chce se zúčastňovat všeho dění. Dokáže dát najevo, jak je krásný a důstojný, ale je zároveň až šibalsky vychytralý a neustále provokuje ke hrám. Každý jedinec je osobností – neuvěřitelně krásně projevuje radost. Očima, i když na první pohled nejsou vidět, umí sdělit veškeré své pocity. Coton, když vidí, že si potřebujete odpočinout, odpočívá s vámi.

Pod nadýchanou srstí se nalézá drobný pejsek, kterého v případě potřeby klidně schováte i v batůžku.

Je to pes společenský. Miluje volnost, ale neustále vyhledává kontakt s členy rodiny. Samotnému, i když by byl třeba venku na zahradě u domu, mu dlouho dobře není. Proběhne se, prožene všechny vetřelce, prozkoumá všechna zákoutí, zazávodí si s okolo projíždějícím traktorem či motorkou, ale za chvíli mu začne být smutno. Nejraději totiž vyvádí psí kusy s páníčkem. Je dobrým hlídačem. Zbytečně neštěká, ale jak se něco šustne, už je ve střehu. Dokáže si zjednat respekt i u mnohem větších psů, než je sám. Když v sousedních zahradách bezdůvodně štěkají nebo kňučí psi, i když je třeba desetkrát těž‘í, "seřve je" a je klid. Jakoby chtěl říct: "Co tu kňouráte, vy hrdinové, já jsem sice malej, ale takovou ostudu své rase nedělám. Koukejte bejt zticha a najděte si jinou zábavu."

V domě má také rád volnost (i když kvůli svému pánovi by vytrpěl cokoliv, třeba i krátkodobé zavření v přepravním boxu). Dokáže si sám vybrat hračku a vyprovokovat pána ke hře. Velice brzo se naučí být čistotný, takže v bytě s ním není žádný problém. Miluje dlouhé procházky přírodou. Stihne pobíhat kolem páníčka, mapovat a prozkoumávat okolí trasy. Jen občas se zastaví a vytahuje z kožíšku větvičku nebo stéblo trávy, které mu uvízly v bohaté srsti. Je to skvělý turista a společník – za slunce, za deště, v mrazu, prostě kdykoliv. Jízda autem mu také nečiní žádné problémy.